|
|
Komunikace rizik při lékařském ozáření dětských pacientů v nukleární medicíně
SOVADINOVÁ, Petra
Radiační ochrana u dětských pacientů je momentálně velmi aktuálním tématem. Využití ionizujícího záření v medicíně u dětí je nedílnou součástí diagnostiky nebo léčbě mnoha onemocnění. Radiosenzitivitě u dětí je mezinárodně věnována pozornost. Důvod je ten, že dětský organismus je mnohem citlivější na záření než dospělý a mnoho rodičů se obává své dítě vystavit rizikům ionizujícího záření. Může dojít i k tomu, že vyšetření mohou odmítnout, avšak důsledná a srozumitelná komunikace odborníků s rodiči může přispět k větší důvěře a psychickému klidu rodičů i jejich dětského pacienta. V teoretické části je popsána problematika ionizujícího záření, jeho účinků na lidský organismus a využití ionizujícího záření v medicíně, konkrétně při vyšetření na oddělení nukleární medicíny. Diplomová práce je zaměřena na rizika u dětských pacientů, kteří podstupují vyšetření, při němž je použito ionizující záření. Hlavním cílem diplomové práce je zdůraznit důležitost ionizujícího záření v medicíně a zjistit jakým způsobem probíhá komunikace mezi rodiči a odborným pracovníkem před vyšetřením. Zároveň apeluje na pozitivní přínos vyšetření převažující nad riziky. Součástí výzkumného šetření je zjistit informovanost rodičů o vyšetření, které jejich dítě podstupuje a zda přispívá ke zmírnění jejich obav z aplikace ionizujícího záření. Výzkumná část je zpracována formou dotazníkového šetření s rodiči dětských pacientů a rozhovorů s odbornými pracovníky nukleární medicíny.
|
|
|
Komunikace o radiačních rizicích v medicíně z pohledu etiky
KAFKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá komunikací o radiačních rizicích v medicíně z pohledu etiky. Cílem této práce je zhodnotit kvalitu komunikace o radiačních rizicích v medicíně. Dále zjistit na jaké úrovni je znalost etických základů komunikace u radiologických asistentů a pacientů. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje poznatky o ionizujícím záření, historii radiologie a rentgenovém záření. Dále jsou popsány účinky záření, principy a způsoby radiační ochrany, je zmíněna problematika lékařského ozáření, etika v systému radiační ochrany a procesní etické hodnoty. V praktické části bylo provedeno šetření zaměřené na komunikaci o radiačních rizicích v medicíně z pohledu etiky. Dotazníky byly distribuovány na radiodiagnostická oddělení vybraných nemocnic. Respondenty tvořilo 60 radiologických asistentů a 150 pacientů. Výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány do grafů. Na základě zhodnocení všech dotazníků bylo zjištěno, že většina pacientů je o radiačních rizicích informována v závislosti na typu vyšetření. Mezi nejčastější způsoby edukace o radiačních rizicích patří informovaný souhlas a slovní vyjádření. Z výsledků také vyplývá, že velká část respondentů se dosud nezabývala etickými otázkami v tomto kontextu, a většina radiologických asistentů ani neprošla školením se zaměřením na etiku ve zdravotnictví. Zejména mezi pacienty byla neznalost některých etických pojmů překážkou ve vyplnění určitých otázek v dotazníku.
|
|
|
Radiační ochrana v pediatrické radiodiagnostice
VÁLKOVÁ, Alena
V diplomové práci se zabývám ionizujícím zářením, vznikem, jeho účinky a principy. Také se dále zabývám radiační ochranou a jejími principy, lékařskému ozáření a pediatrické radiodiagnostice a to ve smyslu zobrazovacích metod a specifik radiační ochrany v pediatrii. A zda jsou využívány všechny metody, kterou vedou ke snížení radiační zátěže u dětí podstupující vyšetření ionizujícím zářením. Část práce také tvoří způsob komunikace v této oblasti a informovanosti, zda je jí věnována dostatečná pozornost nebo tato oblast je v ČR opomíjená.
|
|
|
Rentgenová vyšetření indikovaná na Poliklinice Strakonice s.r.o. v závislosti na věku
BRAUEROVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se v teoretické části zabývá rentgenovým zářením, rentgenovými vyšetřeními u dětí a seniorů, radiační ochranou, lékařským ozářením a žádostí o provedení vyšetření. V praktické části pak rentgenovými vyšetřeními zhotovenými na Poliklinice Strakonice s.r.o. v letech 2010 - 2014 a náležitostmi žádosti o vyšetření vystavenými v roce 2014. Stanovila jsem si dva cíle a to: Analyzovat rozdíly v rentgenové indikaci mezi jednotlivými lékaři v závislosti na jejich odbornosti a na věkovém rozložení pacientů. Analyzovat administrativní náležitosti týkající se zpracování žádanek na rentgenové vyšetření. K dosažení cílů jsem provedla analýzu a následné zpracování dat týkajících se věkového rozložení pacientů a náležitostí žádanek na rentgenové vyšetření za časové období pěti let 2010 2014. Zpracovala jsem statistická šetření vytvořená na Poliklinice Strakonice s.r.o. a údaje z provozních deníků a žádanek. Získaná data jsem uspořádala do grafů. Dále byly v této práci definovány dvě výzkumné otázky: 1.Indikují podstatnou většinu RTG vyšetření praktičtí lékaři pro dospělé? 2.Patří mezi nejčastější obsahové nedostatky v náležitostech rentgenových žádanek chybějící epikríza a údaj o váze a výšce pacienta? Na první výzkumnou otázku se dá odpovědět záporně a na druhou kladně. Závěrem lze říci, že rentgenové vyšetření se těší stále velké oblibě mezi zobrazovacími metodami díky své jednoduchosti a dostupnosti. Nicméně je důležité jej správně indikovat a dbát na správnou úroveň radiační ochrany, a to především u dětských pacientů.
|
|
|
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky
KROUPOVÁ, Helena
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky Přestože se paralelně s rozvojem diagnostických a terapeutických metod, cestou zdokonalování přístrojového vybavení a prostředků pro ochranu personálu i pacienta, rozvíjí i snaha o snižování aplikovaných dávek, představuje lékařské ozáření ze zdrojů ionizujícího záření používaných v lékařství významný příspěvek k celkové dávce ionizujícího záření, jíž je člověk vystaven. V současné době tvoří lékařské ozáření v České republice více než devadesát procent ozáření z umělých zdrojů a přibližně jednu devítinu z celkového ozáření populace. Vyhodnocování profesního ozáření lékařů a obsluhy rentgenových zařízení je v rámci osobní dozimetrie zabezpečováno již řadu desítek let. Systematické sledování dávek, spojených s lékařským ozářením pacienta, je však v oblasti radiodiagnostiky problematikou poměrně novou. Na základě požadavku Směrnice Rady 97/43/EURATOM stanovil SÚJB v rámci přílohy č. 9 vyhlášky 307/2002 Sb., o radiační ochraně takzvané {\clqq}diagnostické referenční úrovně``, které jsou úrovněmi dávek v rámci lékařského ozáření, jejichž překročení se při vyšetření dospělého pacienta o hmotnosti 70 kg při použití správné praxe neočekává. Soustavné překračování diagnostických referenčních úrovní v podmínkách klinické praxe je důvodem k přehodnocení optimalizace radiační ochrany na daném pracovišti. Dle návrhu Národních radiologických standardů pro radiologickou fyziku doporučuje autorský kolektiv rozšíření sledování radiační zátěže pacienta spojené s konkrétním lékařským ozářením o stanovení místních diagnostických referenčních úrovní, typických pro daný typ pracoviště u konkrétního provozovatele, a jejich kontinuální ověřování v rámci klinických vyšetření standardní skupiny pacientů. Obecně lze tyto dávky určovat dvěma základními způsoby: výpočtem z expozičních parametrů, nebo měřením součinu kermy a plochy, který je zpravidla realizován prostřednictvím speciálních zařízení, takzvaných DAP metrů. Cílem práce je popis obou způsobů, jejich porovnání a zhodno-cení efektivity těchto metod na různých typech skiagrafických pracovišť.
|
host ::
RSS.